Soukromý investor má v plánu rozšiřovat již existující větrný park v lokalitě Hrádek nad Nisou na Liberecku. Uvažuje o stavbě dalších šesti větrných elektráren, což by toto místo učinilo druhým největším větrným parkem v celém Česku, s devatenácti stožáry. Tento plán se však nesetkává s přízní místních občanů. Proti rozšíření parku se v anketě vyslovila převážná část oslovených, tři stovky obyvatel. Pro rozšíření se vyslovilo jen třináct lidí.
Místní obyvatelé z Uhelné jsou proti záměru postavit další větrné elektrárny konkrétněji. Jeden z nich, člen Sousedského spolku Uhelná, Milan Starec, vyjádřil jejich nevoli: „Lidé už toho mají dost, už teď máme Turów tak blízko, že těžební jáma je hned pod našimi zahradami. Nyní by měly přijít další větrníky.“
Iva Červená, předsedkyně Osadního výboru Václavice a obyvatelka Václavic, kde má jednu z věží na dohled, vyjádřila své obavy: „Když je počasí horší, tak je slyšet jak důl, tak elektrárny. Obáváme se také, že kvůli nim může klesnout cena našich nemovitostí.“ Starec doplnil, že by místní obyvatelé pravděpodobně nabytí dalších větrníků brali lépe, pokud by měli z produkce energie nějaký prospěch.
Podle stávající dohody peníze z třinácti věží padají do pokladny města Hrádku nad Nisou. Jak uvedl starosta Hrádku nad Nisou, Josef Horinka (SLK), z těchto financí se například podařilo postavit dětské hřiště ve Václavicích nebo nový asfaltový povrch na silnici z Václavic do Uhelné. „Něco přes dva miliony korun jde do speciálního fondu, Fond rozvoje Václavic a Uhelné,“ vysvětlil starosta.
V případě, že by se záměr investorovi podařilo prosadit, Hrádek nad Nisou by získal za šest nových věží jeden milion korun. Investor se rovněž zavázal rozdělit stejnou částku mezi obyvatele, což by představovalo asi pět tisíc korun ročně na jednu nemovitost. Tuto nabídku však obyvatelé Václavic a Uhelné označili za nedostačující. „Je to málo,“ konstatoval starosta Horinka.
Člen správní rady JRD, Marek Lang však tvrdí, že poskytnutá nabídka je oproti trhu o cca třicet až čtyřicet procent vyšší, a že jsou schopni občanům nabídnout i levnější elektřinu. Pokud by se investorovi podařilo obyvatele přesvědčit, stavba šesti nových větrných elektráren by mohla začít v roce 2026. Rozhodující ale budou výsledky posouzení vlivu takového rozšíření na životní prostředí.
